FIN EC software

在线帮助

Tree
Settings
Program:
Language:

Zatížení sněhem

Výpočet zatížení sněhem probíhá dle pravidel uvedených v normě EN 1991-1-3 s přihlédnutím k příslušným národním přílohám. Při výpočtu jsou použity následující postupy:

Stanovení zatížení sněhem

Hodnota zatížení sněhem je určena následujícím vzorcem:

kde je:

μi

  • tvarový součinitel zatížení sněhem, postup výpočtu je popsán v následujících odstavcích

sk

  • charakteristická hodnota zatížení sněhem na zemi získána na základě vybrané sněhové oblasti či zadána ručně

Ce

  • součinitel expozice

Ct

  • tepelný součinitel

Součinitel expozice Ce je získán dle tabulky 5.1 normy EN 1991-1-3 na základě vybraného typu krajiny. Součinitel expozice nabývá následujících hodnot:

Typ krajiny

Součinitel Ce

otevřená

0,8

normální

1,0

chráněná

1,2

Pultové střechy

Pro pultové střechy je použit tvarový součinitel μ1 dle obrázku 5.1 normy EN 1991-1-3. Velikost tohoto součinitele v závislosti na sklonu střechy je získána z následujícího grafu:

Hodnoty součinitelů μ1 a μ2

Pokud je bráněno sklouzávání sněhu (například sněžníky či atikami), je hodnota součinitele μ1 rovna 0,8.

Sedlové střechy

Pro sedlové střechy je použit tvarový součinitel μ1 dle obrázku 5.1 normy EN 1991-1-3. Graf zobrazující závislost součinitele μ1 na sklonu střechy je zobrazen v odstavci "Pultové střechy". Pokud je bráněno sklouzávání sněhu (například sněžníky či atikami), je hodnota součinitele μ1 rovna 0,8. V souladu s kapitolou 5.3.3 normy jsou pro sedlovou střechu vytvořeny tři varianty zatížení sněhem dle následujícího schématu:

Schémata tvarových součinitelů pro sedlové střechy

Střechy vícelodních budov

U střech vícelodních budov jsou použity součinitele μ1 a μ2 dle obrázku 5.1 normy. Pokud je bráněno sklouzávání sněhu (například sněžníky či atikami), je hodnota součinitele μ1 rovna 0,8.  V souladu kapitolou 5.3.4 normy jsou uvažovány zatěžovací případy nenavátým a navátým sněhem dle následujícího schématu:

Schémata tvarových součinitelů pro střechy vícelodních budov

Válcové střechy

Při výpočtu zatížení na válcové střechy je použit tvarový součinitel μ3 dle odstavce 5.3.5(1) normy. Jeho velikost je závislá na poměru h/b, kde h je výška obloukové střechy a b je šířka budovy. Průběh závislosti je znázorněn v následujícím grafu:

Součinitel μ3

Dle kapitoly 5.3.5 normy EN 1991-1-3 je zatížení sněhem řešeno pouze pro ty části střechy, kde je sklon střechy menší než 60°. Jsou použita následující schémata tvarových součinitelů:

Schémata tvarových součinitelů pro válcové střechy

S ohledem na ustanovení národních příloh pro Česko a Slovensko se použije i následující schéma navátým sněhem, které vychází z norem ČSN/STN 73 0035:

Schéma tvarových součinitelů pro navátý sníh dle národních příloh pro Česko a Slovensko

Podmínky použití pro toto schéma:

  • Schéma se použije pro všechny válcové střechy a střech tvarově blízké oblouku, kde poměr h/b je větší než 1/8.
  • Schéma se použije vždy ve sněhových oblastech IV a V.

Střechy sousedící a přiléhající k vyšším stavbám

Stanovení tvarových součinitelů pro střechy sousedící a přiléhající k vyšším budovám vychází z kapitoly 5.3.6 normy EN 1991-1-3. Použito je následující schéma tvarových součinitelů:

Schémata tvarových součinitelů pro sousedící a přiléhající budovy

Tvarové součinitele μ1 a μ2 jsou určeny následujícím způsobem:

kde je:

μs

  • tvarový součinitel zatížení sněhem zohledňující sesuv sněhu z horní střechy

μw

  • tvarový součinitel zatížení sněhem zohledňující působení větru

Součinitel μs je stanoven pro α ≤ 15° jako μs=0. Pro α > 15° je použit následující vzorec:

kde je:

μ

  • tvarový součinitel pro vyšší budovu, který je roven hodnotě 0,8

bs

  • vodorovná vzdálenost hřebene a příslušného okapu vyšší budovy

ls

  • délka návěje

Součinitel μw je stanoven dle vzorce

kde je:

b1

  • šířka vyšší budovy

b1

  • šířka nižší budovy

h

  • výškový rozdíl mezi okapem vyšší střechy a nižší střechou

γ

  • tíha sněhu 2kN/m3

Velikost součinitele μw je omezena intervalem <0,8;2,0> v I.-IV. sněhové oblasti, intervalem <0,8;3,0> v V.-VI. sněhové oblasti a intervalem <0,8;4,0> v VII.-VIII. sněhové oblasti.

Délka návěje ls je dána vztahem

kde je:

h

  • výškový rozdíl mezi okapem vyšší střechy a nižší střechou

Délka návěje ls je omezena intervalem <5m;15m>. Pokud je šířka budovy menší než délka návěje ls, stanoví se tvarový součinitel na okraji budovy lineární interpolací mezi μ1 a μ2.

Návěje na výstupky a překážky

Tvarové součinitele pro návěje na výstupcích a překážkách jsou stanoveny dle kapitoly 6.2 normy EN 1991-1-3. Je použito následující schéma:

Schémata tvarových součinitelů pro návěje

Tvarové součinitele μ1 a μ2 jsou určeny následujícím způsobem:

kde je:

γ

  • tíha sněhu 2kN/m3

h

  • výška překážky či výstupku

sk

  • charakteristická hodnota zatížení sněhem na zemi získána na základě vybrané sněhové oblasti či zadána ručně

Sníh převislý přes okraj střechy

Zatížení převislým sněhem se počítá dle kapitoly 6.3 normy. Je použit následující vzorec:

kde je:

k

  • součinitel zohledňující nepravidelnost tvaru sněhu

s

  • nejméně příznivý případ zatížení nenavátým sněhem uvažované střechy

γ

  • tíha sněhu 3kN/m3

součinitel k je získán dle následujícího vztahu:

avšak musí být splněno, že

kde je:

d

  • tloušťka sněhové vrstvy na střeše v metrech

Zatížení sněhem na sněžníky a jiné překážky

Zatížení na sněžníky a obdobné překážky se uvažuje dle kapitoly 6.4 normy EN 1991-1-3. Je použit následující vzorec:

kde je:

s

  • nejméně příznivý případ zatížení nenavátým sněhem uvažované střechy

b

  • půdorysná vzdálenost sněžníků nebo obdobných překážek od sousedního sněžníku nebo od hřebene

α

  • sklon střechy

Try FIN EC software yourself. Download Free Demoversion.